IIKrajan

Kořeny má v Maďarsku, ale váže to nejkrásnější kvítí, které na jižní Moravě roste.

Tamás Vígh

Majitel floristického ateliéru

Chci přiblížit přírodu tu, která rozkvétá, vadne, rozkládá se a na kterou zapomínáme. Protože tím zapomínáme i na podstatu vlastního bytí a drobných radostí.

Příběh
Tamás Vígh

Pocházím z jižního Slovenska z maďarské menšiny z obce Nový Život, která leží na Žitném ostrově mezi Malým Dunajem a Dunajem. Do Brna jsem přijel před třinácti lety studovat na Mendelově univerzitě. Přivedlo mě sem zaměření katedry estetiky na středověk, zejména na středověkou literaturu. Přišlo mi to jako nejzajímavější ze všech nabídek kateder estetiky mezi Bratislavou, Budapeští a Nitrou.

K floristice mě vedli rodiče. Jsem čtvrtá generace květinářů a floristů, a proto jsem si otevřel vlastní obchod. Svoje zkušenosti ze studií estetiky využívám ve svém oboru jako aplikovanou estetiku. Estetika sama o sobě je teoretický obor, je to filozofická disciplína a já se ji snažím přetavit do každodenní praxe. Snažím se dávat aranžmá květin, která vytvářím, hlubší smysl a nahlížet na věci z více úhlů pohledu.

Když jsem si uvědomil, že ovládám řemeslo a že tím řemeslem můžu vytvářet užité umění, chtěl jsem lidem ukázat organickou a upřímnou krásu. Naše květiny nejsou sterilní, statické, kytice se vyvíjí a žije svým životem. Chci přiblížit přírodu, tu, která rozkvétá, vadne, rozkládá se a na kterou zapomínáme. Protože tím zapomínáme i na podstatu vlastního bytí a drobných radostí. Ve své práci vnímám obrovskou radost a krásu a možnost přiblížit to lidem. Dělat lidem radost je skvělý pocit, tím mě moje práce naplňuje a můžu oslovit víc lidí, než kdybych psal třeba poezii.

Na Mendelově univerzitě v Brně, a to na ústavu floristiky v Lednici, také přednáším o vazbě svatebních kytic. Naposledy jsem učil na rekvalifikačních kurzech dospělé, ale se studenty je to jiné. Můžu je pro ten obor nadchnout, ne jim jen technicky vysvětlit, jak se svatební kytice váže. Ukázat jim, že ve floristice je mnohem víc krásy než jen květiny samotné nebo prestiž. Je to obor, v němž může člověk proniknout do kulturního a historického pozadí a předávat ty znalosti dál.

Brno a život na jižní Moravě jsem si moc oblíbil díky srdečnosti a rodinné atmosféře, která tu je. Lidé se tu znají, snáze se vytvářejí přátelství, protože se potkáváme na mnohem menší ploše než třeba lidé v Praze. Ze začátku jsem byl skeptický, protože málokdo z lidí mého věku mi tady rozuměl, přestože jsem mluvil slovensky. Je to vtipné, ale dnešní generace tady ten jazyk nezná. Kladl jsem si proto za cíl naučit se česky co nejrychleji a co nejlépe.

Když jsem svůj obchod otevíral, přemýšlel jsem, koho chci vlastně svou tvorbou oslovit. Uvědomil jsem si, že chci nabídnout takové útočiště pro všechny, kdo mají estetické cítění a vkus v tom ruchu velkoměsta, a i ta lokalita rušné ulice s velkými výlohami je právě taková oáza klidu a krásy. Myslím si, že můj původ v tom, jak svůj obchod vedu, nemá moc velký význam. Spíš relativně konzervativní venkovská výchova a vzdělání se odrážejí v tom, že nabízím rostliny, které jsou běžné i na zahrádkách babiček, a venkov se snažím promítnout právě do té estetiky.

Vyrostl jsem na květinové farmě s hektarem růží a různých jiných květin a rostlin, takže nahlížím na tento obor i z hlediska producenta, pěstitele a zahradníka. Snažím se proto zákazníkům prostřednictvím své práce ukázat, že je to obor, který vyžaduje porozumění přírodě. Aby si každý mohl uvědomit, že květiny a vůbec celá příroda jsou živé, nějak se vyvíjejí a musíme k nim přistupovat s respektem.

Otevřete si Tamásův příběh…

Krajané z cizích krajů

Pocházíte z jiné země, ale doma jste na jižní Moravě? Pak hledáme právě ten váš příběh!

Krajané z Moravy

Manželé, manželky, lásky, přátelé, kolegové, kolegyně i vy jste součástí příběhu, který chceme vyprávět.